Psaní o jídle s sebou nese frustrující omezení, a to i za použití ilustračních fotografií. Když přijde na chuťový zážitek, jedničky a nuly jsou pro jeho zachycení zoufale nedostačující - nemůžete přivonět, ochutnat... Ovšem nikde nepociťuji limity slova a obrazu tak palčivě, jako v případě kdoulí.
Vábivou vůni, kterou naplní celou místnost, a jejich smyslově bohatou chuť prostě nejsem s to zprostředkovat. To se musí zažít.
Kdoule nejsou na pohled nic moc, zasyrova nepoživatelné. Ale poznejte je blíž a podmaní si vás jako mě. Stačí položit tohle ovoce na mísu a jeho přítomnost vám nedopřeje klidu. Začnete pátrat a zkoumat, co byste s ním mohli podniknout. A možnosti jsou lákavé.
Nejsnadnější cestou k seznámení je podusit oloupané a pokrájené kdoule s trochou vody, špetkou skořice a medem. Až ovoce změkne, můžete směs rozmixovat na zlatavě sametové pyré nebo ponechat vcelku.
Podávejte s bílým jogurtem nebo smetanou jako dezert, ozvláštněte si ranní ovesnou kaši, zamilujte se jako já...
- věnováno mé milé pražské sousedce
Žádné komentáře:
Okomentovat